V západním prostředí bývá sobectví obvykle spojováno s něčím nežádoucím – s přílišnou orientací na sebe, chybějící empatií nebo nezájmem o okolí. Tradiční čínská medicína však tento pojem chápe zcela odlišně a nabízí na něj jiný pohled.
Co je sobectví
Mnozí lidé si sobectví automaticky spojují s nezdravým sebeprosazováním, a proto se takovému postoji raději vyhýbají. Neustále se obracejí k potřebám druhých, sledují, co je třeba, a snaží se to naplnit.
Pokud mají dostatek energie, dokážou takto fungovat celé roky – starat se o své okolí a přitom zcela opomíjet vlastní potřeby.
Za tímto nastavením často stojí dávný vzorec vzniklý už v dětství: přesvědčení, že „být dobrý“ znamená být neustále k dispozici ostatním. Jenže málokdo jim tehdy řekl, že opravdová pomoc začíná u sebe. Teprve když člověk dokáže podpořit sám sebe, může skutečně a dlouhodobě pomáhat i druhým.
Co se děje, když se člověk vůbec neorientuje sám na sebe
K takovému zastavení obvykle dojde teprve ve chvíli, kdy tělo vyčerpá poslední zbytky sil. Člověk pak očekává, že se role obrátí a pomoc tentokrát přijde k němu. Často se však nic takového nestane. Proč? Protože jeho vlastní energie dlouhodobě sděluje okolí, že on sám není důležitý.
Každý z nás nese ve svém energetickém poli informace o tom, co je pro něj podstatné – o prioritách, hodnotách i směru, kterým kráčí. Když ale někdo dlouhodobě přehlíží své potřeby, jeho pole vysílá přesně tuto zprávu: „nejsem podstatný“. Lidé okolo ji, byť nevědomě, vnímají a podle ní se chovají. Reagují tak, jako by skutečně nezáleželo na tom, co cítí nebo potřebuje.
Takový člověk zároveň obvykle nemá sílu o pomoc říct. Je to logický důsledek jeho dosavadního nastavení. Uvnitř pak vzniká frustrace a pocit křivdy: jak je možné, že když dříve držel ostatní nad vodou, nyní nikdo nedrží jeho? Odpověď je prostá. Celý život žil v přesvědčení, že on sám nestojí za pozornost. A okolí na to jen odpovídalo.
Pečovat sám o sebe je důležité
V takovém nastavení člověk postupně ztrácí vědomí vlastní hodnoty a spolu s ní i přirozený zájem ostatních. Je z toho patrné, že dlouhodobé opomíjení sebe sama a neustálé soustředění pouze na druhé není ani zdravé, ani udržitelné.
Základem je obrátit pozornost nejprve k sobě. Doplnit to, co chybí, porozumět vlastním potřebám a naučit se vnímat své pocity, myšlenky, emoce, touhy i proměny nálad.
Více informací ze světa celostní a čínské medicíny najdete na www.netradicni-medicina.cz.
