V době digitalizace a rychlé komunikace jsou smlouvy uzavírané po telefonu stále častější. Přestože se jedná o běžnou praxi, zejména v oblasti telekomunikací, energetiky nebo finančních služeb, mnoho spotřebitelů i podnikatelů si neuvědomuje, že taková smlouva je právně závazná. Kdy je telefonická smlouva platná, jaká pravidla musí být dodržena a jaká rizika s sebou tento způsob uzavírání smluv nese?
Telefon = platná smlouva?
Podle českého občanského práva, konkrétně občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), může být smlouva uzavřena ústně, písemně nebo konkludentně (mlčky) – tedy i po telefonu. Platnost smlouvy není vázána na písemnou formu, pokud zákon pro daný typ smlouvy výslovně nevyžaduje písemnost (např. smlouva o převodu nemovitosti). To znamená, že i ústní dohoda mezi dvěma stranami, byť učiněná po telefonu, může být právně závazná.
Typicky se po telefonu uzavírají smlouvy o poskytování služeb – např. mobilní tarif, změna dodavatele energií, pojištění. Klíčové však je, zda byl učiněn jasný projev vůle obou stran a zda jsou dostatečně určité podmínky dohody – tedy kdo, co, kdy a za jakou cenu poskytne nebo obdrží.
Specifika u spotřebitelských smluv
Při uzavírání smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem (B2C) po telefonu vstupují do hry pravidla o ochraně spotřebitele a tzv. smlouvy uzavírané na dálku podle § 1820 a násl. občanského zákoníku.
Podnikatel je povinen:
- poskytnout spotřebiteli předem všechny zákonem stanovené informace, zejména o ceně, délce trvání, možnostech odstoupení apod.
- potvrdit nabídku písemně – u některých smluv je nutné, aby spotřebitel svůj souhlas ještě písemně potvrdil (např. kliknutím na odkaz v e-mailu nebo podpisem).
- umožnit odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu – tzv. ochranná lhůta.
Pokud podnikatel neprokáže, že spotřebitel smlouvu po telefonu výslovně schválil a byl řádně informován, může být smlouva považována za neplatnou. V případě nejasností se doporučuje konzultace s advokátem, který posoudí platnost konkrétní smlouvy i možnosti obrany nebo nápravy.
