Dnešní koupelny už dávno neslouží jen jako ryze funkční místnosti k rychlé ranní hygieně. Proměnily se v domácí wellness, kde po náročném dni hledáme klid a regeneraci. Než se však tento prostor stal přehlídkou elegantního designu a špičkových materiálů, prošel v našich zeměpisných šířkách neuvěřitelným vývojem. Pohled do minulosti ukazuje, jak dramaticky se proměnil náš přístup k bydlení i samotné možnosti výroby.
V dobách první republiky a na počátku minulého století dominovaly českým domům přírodní materiály. Podlahy se často řešily broušeným teracem nebo litou mozaikou, které vynikaly obrovskou odolností, ale jejich pokládka byla řemeslně nesmírně náročná. Bohatší městské domy zdobil mramor nebo ručně vyráběné keramické kachle s jemnými ornamenty. Na venkově se pak lidé museli mnohdy spokojit jen s obyčejným dřevěným záklopem či napuštěnými prkny, což s sebou kvůli vlhkosti neslo neustálé riziko hniloby.
Skutečný zvrat v masovém měřítku přinesla druhá polovina 20. století spojená s výstavbou sídlišť. Lidé, kteří se v éře socialismu stěhovali do nových panelových bytů, museli vzít zavděk velmi omezenou nabídkou. Výběr v tehdejších stavebninách prakticky neexistoval. K dispozici byly pouze dva či tři typizované rozměry lisovaných obkladaček v nevýrazných odstínech hnědé, okrové nebo světle modré, které navíc často trpěly výraznými tvarovými nepřesnostmi.
Nedostatek kvalitního zboží za socialismu vedl k tomu, že si lidé museli radit vlastní tvořivostí. Běžně se tak na podlahách objevovalo lino s imitací dřeva nebo univerzální hnědé slinuté kostičky, které primárně patřily spíše do chodníčků a technických zázemí. Standardem tehdejší doby byla malé lesklá dlažba do koupelny, jejíž široké spáry se časem velmi těžko udržovaly v čistotě. Byla to éra šedé uniformity, kde estetika musela ustoupit rychlé a levné masové výstavbě.
Dnes je situace přesně opačná. Současný trh nabízí prakticky neomezené možnosti, v nichž hraje prim precizní digitální tisk a pokročilá technologie rektifikace. Dnešní velkoformátové desky dokáží s neuvěřitelnou věrností napodobit strukturu přírodního mramoru, masivního dubu i surového betonu. Navíc se mohou pochlubit minimální nasákavostí, vynikající tepelnou vodivostí ideální pro podlahové vytápění a protiskluzovou úpravou, která zajišťuje maximální bezpečí. Cesta od panelákového umakartu k dnešnímu nadčasovému designu je tak dokonalým příkladem toho, jak daleko technologie pokročily.
